Fish Team CENTRAL BOHEMIA

Přívlač do neznáma 31.7.2008

 

S počátkem nového týdne přišla i myšlenka konečně vyrazit někam vláčet s Lukášem. Již dlouho jsme se domlouvali, teď přišel ten správný čas, a tak jsme se dohodli na středeční ráno. Ještě v úterý jsem málem akcičku odvolal kvůli pekelným pařákům, které zrovna bičovali naši krásnou zemičku. Naštěstí jsem vytrval a mohl konečně vyrazit na místo srazu. Ráno nás ani lehký déšť nerozhodil a před devátou jsme už stáli u vody a vstřebávali dojmy z nového revíru.

Následovala krátká obhlídka okolí a rozhodnutí, jakým směrem se nakonec vydáme. Ještě před nahozením potkáváme místního domorodce, který kdysi také chytal ryby, prozrazuje nám místa, kde byse mohli dravci zdržovat. Nasazujeme hlubinné woblery od Rapaly a vláčíme směrem k jedné pěkné zátočince. Lukáš se nechá zlákat malým hejnem jelců a hází jim před tlamy všechno možné, malé hammerky, zkouší i mušky, ale bez úspěchu. Já zůstávám u berounské klasiky a vláčím Vaškovku. Po chvilce přichází malý okounek. Mám trochu radost, ale v hlavě mi probíhají myšlenky: no to zas bude, takhle vypadají všechny výpravy s vláčákem, jeden mini okoun a pak velké prd.

Nyní se dostáváme k okamžiku, který je rozhodující pro celou výpravu. Zátočinka jde velmi těžko obejít díky vysokému porostu, a proto se vracíme zpět a jdeme opačným směrem. Zastavujeme se u pěkného místa a opět nasazujeme Rapaly. Pozoruji, jak mi za nástrahou jezdí malý okounek, ale wobler je na něj příliš veliký. Lukáš mezi tím navléká prokletého Thrilla a těsně před vytažením se nestačí divit, trochu překvapeně povídá: viděls ho? To byl bolen kolem padesátky. Pozdě, zahlédl jsem pouze pořádný vír. A znovu, Thrill letí proti proudu, tentokrát to bolen netrefil, ale mi už víme, že tohle bude dobrý flek.

Po domluvě se vydáváme k další zátočince, kde něco neustále loví. Naše nástrahy jsou bohužel neúspěšné. Pokračujeme dál, když se najednou oba zastavíme. Lukáš spatřil bolena a hned mi houkazuje, oba jsme rádi, že máme polarizační brýle, tentokrát se nám budou opravdu hodit. Sluníčko nám už dostatečně pere do zad, ale to nás momentálně nezajímá. Podívej, támhle je další a tuhle další. Nevíme jestli se nám to jen nezdá. Je to nádhera. Všude plavou boleni. Oba stojíme jako opaření, tohle ještě nikdo z nás neviděl. Jsou tu hejna, všude kam se podíváme. Budou ale reagovat na naše nástrahy? Chytím si konečně většího bolena dravého, na kterého tak dlouho čekám? V hlavěmám spoustu otázek, ale už není čas. Lukáš prohazuje místo, ale nic se prozatím neděje. Chvíli přemýšlím, co bych mohl navázat. Mám nápad, zkusím něco nového. Hned se ukazuje, že jsem se rozhodl správně. Rána do prutu a já už zdolávám mého prvního bolena dravého, není to žádný velikán, ale oči mi svítí radostí. Měří 45cm, po vyfocení ho vracím hned do vody. Teď už chytáme oba na stejnou nástrahu. Ano, tohle je naše TOP nástraha. Boleni evidentně reagují a Lukáš se nenechá zahanbit, za chvilku vyrovnává skóre a brzy je již v jasném vedení. Dnes jsme ale nepřijeli závodit! Výsledkem je 7 bolenů a spoustu dalších záběrů i od trofejních kousků. To nejlepší přišlo na prut Lukášovi. Mohutná rána a Lukáš už může silně přiseknout, na hladině se ukazuje velké tělo bolena, Lukáš v koutku duše doufá, že to bude jeho dlouho očekávaný osobák, poslušném boji rybu podebírám, následuje chvilka napětí, ano povedlo se! Krásných 62cm. Ještě focení, gratulace a pokračujeme v chytání…

Dnes zvítězila volba správné nástrahy, trocha štestí při hledání místa, ale hlavně my i boleni. Všechny ryby plavou dál.

Byl to silný zážitek, který patří mezi ty nezapomenutelné. Na tohle místo se brzy vydáme znovu. Petrův zdar.

Aleš Kapitán