Fish Team CENTRAL BOHEMIA
|
10 let v KFL
Je až neuvěřitelné, jak ten čas strašně letí! Rád bych se pokusil podělit se s vámi o takový svůj příběh, díky kterému jsem se dostal tam, kde jsem, co se týká rybaření a z nějaké části i závodního rybaření. Nebudu ale předbíhat. K rybaření jsem se dostal až trochu v pozdějším věku, než většina rybářů, kteří chytají od malička. Začal jsem chytat s dědou ve svých 14 letech. Děda tenkrát jezdil na ryby převážně na Turyňský rybník nedaleko Kladna. Používal pokaždé jen ten svůj jediný způsob chytání, který měl rád. Chytání na těžko, nejčastěji s napařenou houskou nebo kolínky ve strouhance. Žádná krmítka, žádné krmení, obrovské háčky a pevné montáže se silnými vlasci. Dnes jsem velmi vděčný za to, že jsem vyrůstal a učil se chytat v té době. Člověk si tehdy víc vážil každého záběru a každé zdolané ryby. Tím, že nebylo tolik informací jako je dnes, tak bylo mnohdy potřeba přizpůsobit se situaci a podmínkám abych dosáhl nějakého úspěchu. Během prvních pár let jsem si mezi rybáři našel i několik dalších kamarádů a zjistil jsem, že chytání dědovou taktikou je sice krásné, ale není jediné. Jak už to u mladých lidí bývá, toužil jsem vyzkoušet si všechno, co šlo. Seznámil jsem se s mým mnohaletým kamarádem Tomášem Chalupeckým, se kterým jsme tu naši rybářskou cestu šli spolu. Tenkrát ještě oba bez řidičáku jsme pořád prudili rodiče, že chceme na ryby. Pokaždé co jsme byli u vody, jsme zkoušeli něco jiného, i když jsme o tom nevěděli vůbec nic. Ta vášeň z rybaření nás ale pořád posouvala dál a dál. Naučili jsme se od každé rybářské techniky trošku. Tomáše už tehdy jednoznačně nejvíce zajímal lov dravců a to mu vydrželo až dodnes. Já ale pořád nemohl přijít na to, jakým směrem se dát aby mě to co nejvíce bavilo. Jednou, když jsem byl s našimi v trafice, objevil jsem tam rybářský časopis Český rybář a moc jsem prosil rodiče, aby mi ho koupili. Ten časopis jsem během několika dní přečetl od začátku až do konce a už jsem se nemohl dočkat, až vyjde další číslo. Kupoval jsem si každé číslo několik let po sobě a bavily mě číst i třeba články o něčem, čemu jsem v té době ještě nerozuměl. Proč ale zmiňuji čtení nějakého časopisu?! V jednom čísle jsem narazil na internetovou stránku www.mrk.cz.
Myslím si, že mohu spolehlivě říct, že ,,mrkem'' to vše začalo. První co mě upoutalo, byly hned na úvodní straně rybářská videa Martina Maťáka, která byla převážně o lovu na feeder. V té době jsem věděl, že feeder je nějaký měkčí prut s ohebnou a barevnou špičkou ale moc jsem nechápal, jak se na to chytá. Shlédnul jsem několik Martinových videí a byl jsem naprosto přesvědčený, že to musím vyzkoušet. Tenkrát jsme se vydali s Tomášem na For Fishing 2013 a tam jsem si pořídil svůj první feederový prut Shakespeare Omni-X i s navijákem ani ne za 1000Kč. Měl jsem z něj takovou radost, že jsem si na něj vyrobil držák a měl ho v pokoji na zdi. Jelikož byla zima, nedělal jsem nic jiného, než sledoval pořád dokola na mrku videa o lovu na feeder a to jsem ten svůj ještě ani nikdy nenahodil. Jednoduše řečeno hlavní a asi jediný důvod, proč jsem začal chytat na feeder byl mrk a s ním spojený Martin Maťák. Můj první rok s feederem bylo jedno velké trápení. Snažil jsem se řídit Martinovými radami, ale v realitě to bylo trochu něco jiného než vidět to ve videu. Co si budeme povídat. Každopádně jsem to nevzdával a pomalinku jsem tomu přicházel na kloub. Třeba chytání na zaklipovanou vzdálenost do jednoho místa byla pro mě naprosto revoluční věc. Až s feederem jsem vlastně pochopil, jak chytat na řece. Do té doby jsem se řekám hodně vyhýbal.
Rok utekl jako voda a při jednom zimním večeru, když jsem prohledával stránky mrk.cz, jsem dostal bláznivý nápad, že bych si další rok chtěl vyzkoušet něco jako feederové závody. Začal jsem hledat v diskuzích a narazil na jednu, která se jmenovala Kladenská feeder liga. Jelikož jsem z Kladna, hned jsem zjišťoval co to je. Ukázalo se, že to je přesně to, co hledám. Kluci tam psali, že hledají ještě poslední dvoučlenný tým do dalšího ročníku, tedy do KFL 2014. Nebylo na co čekat. Jen menší konzultace s Tomášem, jestli do toho jde se mnou a přihláška letěla. Náš první závod v KFL se tenkrát konal v Dušníkách nad Vltavou. Naštěstí jsem si nedělal žádné iluze, že bych si vedl nějak zvlášť dobře. Šlo mi hlavně o to seznámit se s klukama a být jeden z nich. Tenkrát jsem zjistil, že to je přesně ta cesta, kterou bych se chtěl dát. Tím nemyslím stát se nějakým dobrým závodníkem ale být v partě kluků, které spojuje nejen rybaření ale z velké části právě i lov na feeder, ať už rekreační nebo závodní. Z mého prvního ročníku KFL jsem byl velice nadšený a nemohl jsem se dočkat na další.
Po posledním kole se tradičně každý rok zajde do hospody probrat uplynulou ale i následující závodní sezónu. Dodnes nevím proč, ale zřejmě jsme klukům z vedení padli do oka a hned po našem prvním ročníku nám nabídli místo ve svém rybářském spolku Fish Team Central Bohemia, ve kterém jsme dodnes.
V každém dalším ročníku KFL se mi podařilo umístit lépe než v tom předchozím. Doufal jsem, že to není jen náhoda, ale že se opravdu v něčem zlepšuji. KFL 2017 se mi dokonce podařilo nějakým zázračným způsobem vyhrát (kdyby měl někdo zájem, může si přečíst zde: https://www.mrk.cz/miniclanky.php?id=44966&kw=zlat%E1%20kfl%202017).  Seznámil jsem se s několika závodníky, kteří chytají velké feederové závody, kde se ryby váží a kde je obrovská konkurence. I když jsem o takových závodech věděl jen okrajově, oslovil mě Michal Škrobánek z 1.ligy a David Hampejs z 2.ligy, jestli bych jim nedělal další rok náhradníka. Pochopitelně jsem souhlasil. Většinou je náhradník jen jméno na seznamu ale oběma zrovna v té sezóně vypadl na jeden závod jeden člen týmu a oslovili mě, takže jsem si zkusil, jaké to je zachytat si nejen v 2.lize ale i v nejvyšší české soutěži, v 1.lize. Bylo to ještě v době, kdy jsem netušil jak na takových závodech chytat. Jak držet tempo a přizpůsobovat se situaci a taky jsem podle toho dopadl. Zároveň to ale pro mě byla obrovská zkušenost a nakopnutí k tomu, že bych se do takové soutěže chtěl dostat taky. V KFL už jsem měl v tu dobu jiného parťáka, protože Tomáš se odstěhoval a musel by dojíždět z velké dálky. Můj nový parťák byl a stále je Jakub Nagy, se kterým se nám podařilo KFL vyhrát dva roky po sobě a díky tomu jsme se rozhodli, že další rok uděláme ještě s jedním kolegou tým KFL feeder team Kladno a přihlásíme se do středočeské divize. Oproti ligám je to sice nižší soutěž ale i tak je v ní velká konkurence. Pokud se někdy chceme dostat do ligy, musíme se prochytat přes divizi. Zatím máme za sebou v divizi teprve dvě sezóny. V obou jsme skončili na 4.místě, což byl vždy takový střed. Za sebe musím říct, že každý z těchto ,,větších“ závodů mi přinesl spoustu nových poznatků a zkušeností, díky kterým se alespoň doufám budu posouvat dál a dál.
Za tu dobu, co chytám KFL se v ní vystřídala spousta lidí. Některé to přestalo bavit, někteří skončili kvůli pracovním nebo rodinným povinnostem. Z těch původních zakládajících členů jsou tam dnes už pouze dva z nich. Při mých začátcích měla KFL vždy kolem 20 členů, pak to začalo postupně upadat. Jeden rok nás bylo dokonce jen 12 a vypadalo to, že celá KFL brzy skončí. Najednou se ale karta obrátila, udělalo se několik změn a KFL začala opět vzkvétat, za což jsem dnes nesmírně rád. Troufám si tvrdit, že letošní ročník byl složený z tak výborné party lidí, kterou KFL za celých 14 let ještě neměla. To, jaká panuje během závodu ale hlavně i mimo něj atmosféra, nám může každý jen závidět. Nad tímto článkem jsem uvažoval už na začátku letošní sezóny. Zařekl jsem se ale, že ho napíšu, jen pokud se mi podaří ten můj 10.ročník vyhrát. No a světe div se, Svatý Péťa stál při mě a podařilo se. Vím, že nejsem žádný super závodník v lovu na feeder a určitě jím ještě dlouho nebudu, ale o to mi vůbec nejde. Chtěl jsem se s vámi zkrátka podělit o tento svůj příběh na mé cestě rádoby závodníka. Cestě, na kterou jsem se dostal jen díky tomu, že jsem se tenkrát přihlásil do KFL, ve které jsem po letošním ročníku už 10 let.
|
