Letní prázdniny se nezadržitelně blíží ke svému závěru a ve vzduchu je cítit blížící se podzim. Rozhodli jsme se protos Alešem, že podnikneme poslední prázdninovou výpravu na revír, kterýnám během léta přinesl několik osobních rekordů.
Sraz jsme si dali na obvyklém místě a za cca půl hodinky jsme již před sebou uviděli vodní plochu. Plán na dnešní den byl prozkoumat nová místa a samozřejmě proházet i náš úspěšný flek. Netrvá dlouho a naše nástrahy letí na námi zatím neprochytávaná místa. Třetím hodem zdolám okouna a po chvilce mi další padá ještě ve vodě. Jdeme ještě o kus výša přezbrojujeme na twistery. Po chvilce házení dostávám ránu do kopyta a můj jemný proutek od firmy Pezon michel se prohýbá pod výpady dravce.Občas proklouzne brzda, ale úlovek je během chvilky na břehu. Moje naděje že to bude velký okoun se nenaplnila, ale hezký bolen potěšil. Počasí vypadá na déšť a tak se raději vracíme na náše oblíbené místo. Zde ulovím jen jednoho okouna a tak následuje další přesun.
Netrvá to ani minutu a Aleš mi hlásí záběr od okounka. Zrovna přitahuji kopyto k hladině, když v tom se za ním udělá vlna. Velký bolen zaútočil až téměř na břehu, ale bohužel se netrefil. Posouváme se o pár metrů proti proudu a po chvilce na mě Aleš volá. Je právem naštvaný, za nástrahou mu až ke břehu dojel velký okoun, kterému prý do čtyřicítky mnoho nechybělo. Je škoda, že nástrahu nedobral, takový úlovek a navíc z řeky by měl velkou cenu. Odcházím a znovu nahazuji. Nástrahu mám už téměř u břehu, když se těsně přede mnou rozstříkne voda a guma mizí vtlamě slušné štiky. Zaseknu, ryba udělá výpad a... ukousne mi nástrahu. V rychlosti navážu nový twister a nahazuji do stejných míst. Ryba kupodivu znovu zabrala, ale vypnula se.
Vítr nabírá na síle a tak si jdeme ještě zaházet na nedaleký potok,který je před větrem chráněný. Při prvním náhozu mi za rotačkou jede tloušť, kterému odhadujeme velikost kolem půl metru. Samozřejmě nezabral, ale to už má rybu na prutu Aleš. Jeho okoun je první z krásné série několika ryb, které chytá během krátké chvilky. Sám chytám také pár okounků, jesena a proudníka. Na závěr si ještě Aleš chytí bojovného i když nemocně vypadajícího tlouště 36cm.Já chytám také jednoho o něco menšího, ale krásně stavěného. Při pohledu na hodinky je jasné, že musíme končit a vyrazit na zpáteční cestu. Během návratu rekapitulujeme uplynulou sezónu na tomto revíru.Oba jsme se shodli, že nebýt této vody, nesáhneme si letos na lepší rybu. Takže nadpis tohoto článku je vlastně lež. V bolenově jsme naposledy určitě nebyli. Tato voda nám ještě nevydala mnohá svá tajemství, takže příští rok, boleni.
Lukáš Ardon alias
Škwor
PS: Nebo ještě letos na podzim? :-)
Alešův dodatek: Závěrem našeho seriálu o Bolenech bych chtěl říci, že jsme na "poslední" výpravě objevili nová, na pohled velmi atraktivní místa. Chvilkami jsem si připadal jako někde v pohádce. Malý rybníček s lekníny nám přímo našeptával: tady jsou kapříci a líni, vezměte si boloňky a zkuste to...Opodál krásná zátoka s lovícím dravcem, za ní hnedka další, ale to hlavní: všude se nám rozprostíralo šumné ticho, ticho přicházejícího podzimu. Opět příjemně prožité dopoledne.