Fish Team CENTRAL BOHEMIA

Splněný sen z Ebra

 

Rád bych se vrátil alespoň vzpomínkami k výpravě, která se konala před necelými dvěma lety, v létě roku 2013 na Španělské řece Rio Ebro.
     Abych moc nepředbíhal, asi by nebylo úplně od věci říci s kým a proč jsem se vydal na tuto výpravu do Španělska. S mým velmi dobrým kamarádem a rybářským kolegou Tomášem jsme se seznámili už jako malí kluci, kde jinde než na rybách. V té době jsme se nejvíce věnovali lovu na plavanou, na těžko a někdy jsme smočili i nějakou tu umělou nástrahu na dravce. Postupem času po zhlédnutí spousty a spousty videí o lovu sumců nás ale začalo velmi lákat zkusit si chytit nějakého toho sumíka. Času ani nářadí jsme na to moc neměli ale i tak jsme to každý rok alespoň párkrát v létě zkusili a vyjeli na noc na sumce na některé z rybníků poblíž našeho domova. Abych to příliš nerozebíral tak rovnou řeknu, že na žádné z těchto nočních výprav na sumce jsme nebyli ani jeden ani jednou úspěšní. Potřebovali jsme někoho, kdo lovu sumců rozumí a dokáže nám poradit kam a jak na ně.

     Bylo to někdy koncem zimy roku 2013, kdy za mnou přišla přítelkyně, ať se s ní jdu podívat k počítači, že pro mě něco našla na internetu. O mém největším koníčku samozřejmě věděla a tudíž věděla, že bych si přál chytit si jednou velkého sumce. Úplnou náhodou našla na jednom slevovém portálu voucher na týdenní rybářskou výpravu na sumce do Španělska na Rio Ebro s asi 60% slevou. Hned jsem volal Tomášovi a ptal se ho, jestli do toho půjdeme, jeho reakce byla pochopitelně kladná, ale problém byl, že Tomáš byl ve 4.ročníku střední školy a byl rád, že si občas něco přivydělá na brigádě, takže na to neměl. Byl jsem zklamaný a přemýšlel jak to udělat, abychom tam spolu mohli jet. V ten samý den mi večer zvoní mobil – Tomáš! Oznamuje mi, že jeho rodiče mu to zaplatí a bude to mít jako dárek k maturitě, kterou má stejně až v květnu ale to nevadí. Prostě to musí dát, ať chce nebo ne! Po delších konverzacích s rodiči jsme se nakonec definitivně rozhodli, že do toho jdeme. Koupil jsem tedy vouchery, zarezervoval termín 27.7. – 3.8., koupil letenky do Barcelony a teď už jen čekat na konec července. Zjišťovali jsme si všechny možné informace o kempu, lokalitě, počasí, povolenkách, atd.

     Půl roku uteklo jako voda a byl tady večer před odletem! Nervozita stoupala ale věřil jsem, že to spolu nějak zvládneme. Samozřejmě jsem nemohl usnout ale ani mi to moc nevadilo, protože nám to stejně letělo až druhý den večer.

     A je to tady! V den odletu ještě každý přibalujeme do kufru pár plechovek piva a můžeme na letiště. Na Pražském Ruzyňském letišti proběhlo vše hladce a za chvilku už sedíme v letadle směr Barcelona. Po asi hodině a půl jsme v Barceloně a protože oba dva letiště zrovna moc nemusíme, chvíli nám trvalo než jsme zjistili kam přesně máme jít. Po telefonátu s majitelem kempu, který pro nás přijel na letiště jsme ho během chvilky našli a čekala nás 3 hodinová cesta autem do našeho rybářského kempu CercadelLago. Cestou nám pan majitel vyprávěl, jak v ten den chytli chlápci z ČR, kteří jsou také u něho v kempu sumce 230cm a v tu chvíli jsme se nemohli dočkat, až budeme mít zavezené pruty. Do kempu přijíždíme pozdě v noci, velmi unavení z cesty. Bylo to totiž něco přes 300km od letiště. Pan majitel nám předal klíče od naší chatky, ještě nás pozval na uvítacího panáčka slivovice a potom jsme hned zalehli.

 

     Ráno mě probudilo šílené horko v chatce, nepustili jsme si večer klimatizaci a venku už byl slušný pařák. Podíval jsem se na Tomášovu postel a on nikde. Bylo mi jasné, že bude u vody nebo v kempu připravovat vercajk. Když jsem vylezl na verandu, nevěřil jsem svým očím. Velmi příjemná novinka, o které jsme vůbec nevěděli byla, že vodu máme asi 30m od chatky. Stačilo vyjít z branky kempu, přejít cestu po které jsme přijeli, sejít schody a byli jsme u břehu. Pro upřesnění nebyli jsme přímo u řeky Rio Ebro ale u přehrady Mar de Aragon, jejíž přítokem je kromě jiných právě řeka Rio Ebro. V kempu nikde nikdo a tak jsem se šel hned podívat k vodě, kde jsem pochopitelně našel Tomáše, jak klábosí s našimi českými kolegy z kempu, kteří přijeli den před námi a chytli již zmíněného sumce 230cm. Navzájem jsme se představili, prohodili pár slov a konečně jsme si šli chystat náš flek. V ceně jsme měli průvodce, veškerou potřebnou výbavu jako byly sumcové pruty s navijáky, stojany a já nevím co všechno a samozřejmě motorový člun. Po přípravě místa za námi přišel pan majitel a nesl nám 25kg pytel s peletami. Byli jsme totiž v lokalitě, kde před několika lety zakázali lov sumců na živou, či mrtvou rybu. Povolené byly jen tyto pelety.
     No a jde se na to! S pomocí našeho průvodce Cornyho jsme si zakrmili plochu před námi cca 50m daleko a poté zavezli naše 4 pruty s velkými peletami pod háčkem(nebo spíš hákem). Bylo nám doporučeno nastražovat jen 2-5 pelet a tak jsme také udělali. Corny byl Srb a docela uměl česky, tak nám vysvětloval co a jak. Byli jsme naprostí amatéři, takže se  nám hodila každá rada. Každý jsme si ještě k sumčákům hodili bokem na menší proutek malou ouklej na candáta nebo malého sumíka. Bohužel jsme první ani druhý ani třetí den nechytli nic, i když jsme se snažili pořád dokrmovat, jednou za čas převést udice ale stejně nic nepřišlo. A tak jsme se alespoň smažili na slunci, které bylo chvilkama už k nevydržení a vždycky jsmevyběhli do kempu schladit se do bazénu a zase zpět.
     Třetí den v podvečer jsme s Tomem zkusili dát na vlastní hlavu, mírně jsme si zakrmili asi na 25m vzdálenosti a zavezli tam 2 udice na noc. Vyplatilo se! Kolem 3 hodiny ráno nás budí neuvěřitelné mlácení do jednoho z prutů, které jsme zavezli blíž. Večer jsme si řekli, že levý prut bude můj a pravý Tomáše, ale že stejně pokud něco přijde, bude to úspěch pro oba stejný a nezáleželo tolik na tom, kdo ho vytáhne. Prut který skoro vypadl z robusního kovového stojanu byl ten levý, tak jsem po něm okamžitě skočil a razantně zasekl. Bylo mi divné, že ryba zas tak moc nebojuje ale cítil jsem že je velmi težká. Naprosto rozklepaný a zpocený jsem to monstum přitáhl po chvilce ke břehu. Tomáš ani vteřinu neváhal, skočil oblečený do vody a sumce po pár plesknutích do hlavy chytil za obří tlamu. Nyní se objevili právě naše nulové zkušenosti s ulovením sumce, neměli jsme podložku ani lano na přivázání. Zatímco Tomáš sumce držel ve vodě, já jsem zaběhl vedle k našim kolegům, kteří naštěstí byli na tyto situace připraveni a půjčili mi velkou plachtu jako podložku. Sumce jsme v noci ani neměřili, odhadovali jsme ho na necelé 2 metry. Chvilku jsme se s ním kochali a poplácávali se po ramenou, že jsme to dokázali. Přivázaného gumicukem k pařezu jsme ho vrátili do vody a vyčkali na ranní focení a měření. Při měření jsme byli velmi překvapeni, měl přesně 200cm, váhu jsme bohužel neměli. Následovalo focení jak na břenu, tak ve vodě a potom už odplouval zpět do svého království. Nezapomenutelný zážitek, který bych přál každému rybáři.
     Ale nebylo to ve Španělsku jen o sumcích. Vzhledem k tomu, že jsme chytali na pelety, nachytali jsme i pár opravdu krásných kaprů od 70 do 90cm. Občas i na tu malou ouklej se spletl malinký sumeček. Předposlední den  jsme s Cornym jeli ještě na trolling, abychom zkusili lapit i nějakého toho candáta. Po asi 2 únavných hodinách trollování se povedl jen Tomášovi jeden pěkný candát kolem 55cm. Po příjezdu jsme vyložili pruty a zajeli ještě k protějšímu břehu, který byl asi 250m daleko, natrhat si pár čerstvých broskví z broskvového sadu.

     Celkem se nám tedy za necelý týden podařilo chytit 3 velké sumce, asi 10 kaprů, 1 candáta a několik minisumců na ouklej. Na zdejší vodu to není pro většinu moc velký úspěch ale vzhledem k tomu, že to byla naše první velká výprava na sumce v životě, tak si nemůžeme stěžovat. Užili jsme si to jak jen to šlo. Počasí nám přálo. Celou dobu bylo krásně, samozřejmě jsme dodržovali pitný režim.

Na letiště vyjíždíme až pozdě v noci s Cornym, poděkovali jsme mu za jeho služby a už vylétáme zpět do ČR a doufáme, že se na řeku Rio Ebro zase jednou vrátíme. Zůstanou nám krásné vzpomínky, na které nikdy nezapomeneme.

 

Pokud by se chtěl někdo podívat na náš kemp CERCA.DEL.LAGO, najde ho na

 

www.ebro-sofis.cz

 

Text a Foto: Haty