Jelec tloušť - ryba extrémů
Výskyt:
Tloušť je jednou z nejhojnějších ryb žijících na našem území a nalezneme ho takřka v každé tekoucí vodě od horských potůčků až po velké řeky typu Labe.
Proč ryba extrémů?
Malí tlouštíci se především v teplých letních dnech předhání, který vezme naši nástrahu dříve, zatímco jejich větší kolegové dokážou vycítit zradu ještě před naším prvním náhozem a často nás dohánějí téměř k šílenství tím, jak ignorují naše nástrahy. 
Kromě výše zmíněné opatrnosti je tloušť pro sportovního rybáře zajímavý ještě z několika důvodů. Prvním z nich je převážně jeho aktivita během celého roku a například konec zimy je období, kdy máme vcelku reálnou šanci dostat do podběráku jednoho z tlouštích seniorů, jehož velikost začíná číslicí 5. Dalším lákadlem je možnost ulovení tlouště prakticky všemi metodami. Nejúspěšnější je bezpochyby jarní plavaná, velkou naději skýtá podzimní položená nebo letní feeder s třešní a nesmíme zapomenout na veleúspěšné i když náročnější muškaření a přívlač.
Lov tloušťů vláčením:
Právě přívlač je podle mě tou nejvíce adrenalinovou metodou lovu této krásné ryby. Jde hlavně o tzv. ultralehkou přívlač, která se poslední dobou dostává stále více do módy. Na lov tloušťů jsou vhodné vláčecí pruty o délách kolem 210-240cm s gramáží do 20g (raději však méně). K tomu patří samozřejmě naviják s velmi citlivou brzdou. Ta je nutná z důvodu, že lovíme na slabé vlasce a často se stane, že na naši nástrahu krom tlouště dostane chuť i jeho proudový kolega – bolen dravý.
Nástrahy:
Škála nástrah, na které můžeme tlouště lovit, je rozmanitá. Mými nejoblíbenějšími a nejvíce používanými nástrahami jsou rotační třpytky. Používám velikosti 000-2 a to hlavně české Hammerky a legendární Vaškovky. Barvu preferuji především žlutou a klasickou stříbrnou. Další velmi úspěšnou nástrahou jsou woblery ve velikosti do 5cm. Barvy používám většinou přírodní, ale občas sáhnu i po divočině v barvě FT. V loňském roce byl suverénně nejúspěšnější 2,5cm dlouhý wobler od Ugly duckling v barvě SIL, který dokonale imituje potěr. S ostatními nástrahami jako jsou twistery a jiné gumy jsem u tloušťů velké úspěchy neměl, a často se o ně museli dělit s jinými dravci.
Způsob lovu:
A nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, čímž je způsob lovu. Kromě klasického vláčení ze břehu jsou při lovu tloušťů velmi úspěšné další dvě metody lovu. Obě dvě se dají nejlépe provozovat při letním lovu, konkrétně při brodění. Při prvním způsobu se snažíme přelstít tlouště, kteří číhají v okolí břehů, ale při lovu ze břehu máme jen malou šanci je dostat na háček. Smyslem metody je nahodit nástrahu (nejčastěji miniaturní rotačku nebo wobler) co nejblíže ke břehu (ideální je, pokud po travách na okraji tiše zajede do vody), potom nástrahu táhneme zhruba půl metru a poté ji téměř úplně zastavíme. Tloušť, který zahlédne, jak se vedle něj "cosi" objevilo a začíná se mu to vzdalovat, jedná většinou instinktivně a zaútočí. Tento způsob často a úspěšně praktikuji i při muškaření. I druhá metoda je o momentu překvapení. Často můžeme sledovat, jak pod stromy, které se naklánějí nad hladinu, postává jeden či více větších tloušťů, kteří většinou číhají na hmyz, který padá ze stromu. Dostat se k nim ale bývá značně obtížné. K tomu nám dobře poslouží malý plovoucí wobler, který necháme splavat s proudem až do požadovaného místa. Ve chvíli, kdy by měl být náš wobler kousek za úrovní ryby, jej uvedeme do chodu a záběr na sebe nenechá dlouho čekat. Někdy tloušti zaútočí i na wobler, který bez pohybu splouvá po hladině dolů po proudu.
Pár slov závěrem.
Snad jen to, že tloušť, jehož velikost překročila magickou hranici 50cm bývá minimálně 13 let starý, a tak by si vždy po ulovení zasloužil svobodu. Už jenom za to, že se mu podařilo této velikosti dosáhnout.
Lukáš Ardon alias Škwor
Okoun říční na UL vláčku
Opravdu říční?
I když druhové jméno okouna je říční, nejsou tekoucí vody zrovna revíry, kde bychom tyto pruhované dravčíky nacházeli ve větším množství a velikostech. Zatímco na většině českých přehrad můžeme za velkého okouna považovat až ryby nad 40cm délky, na řekách je situace zcela jiná. Téměř nikdy si nemůžeme být jisti, že na okouny vůbec narazíme, a když už se nám to podaří, tak rybu blížící se velikosti třiceti cm můžeme považovat za solidní výsledek a ryba ve velikosti kolem 35cm zde má podobnou cenu, jako o 10cm větší úlovek z přehrady.
Kde na řece okouny hledat?
První místa, která nás zaujmou budou jistě klasická dravčí stanoviště, jako jsou podjezí, podemleté břehy, nad nimiž se naklání nad vodu tráva nebo větve stromů (tato místa často obývají společně s tloušti), soutoky s menšími potůčky aj. Velmi nadějným místem bývají různé překážky v toku, které můžeme dobře najít v létě při nízkém stavu vody. Nejčastěji to bývají kameny, ale už jsem ulovil i 27cm dlouhého nádherně vybarveného okouna ze zastíněné vody pod mostem, který měl úkryt za kusem betonové trubky ležící pod hladinu. Během letních měsíců často narazíme na okouny v místech, kde bychom to nečekali. Většinou to jsou mělká proudná místa, kam v parném létě okouni vyjíždějí za kyslíkem a navíc zde mají dostatek potravy v podobě potěru. Z podobného místa mám své dva největší říční pruhatce o velikostech 34 a 36cm.
Náčiní:
Volba náčiní na lov okouna je vcelku podobná jako u jelce tlouště, ale jsou zde výjimky a to především v náčiní, které používáme při lovu na "gumy". Zde je lepší sáhnout po delších prutech kolem 2,4-3,0m s jemnou špičkou a gramáží do 15g. Při lovu na gumové nástrahy (především smáčky) a lov v chladnějším období jsou vhodnou volbou pruty s tzv. chvějivou špičkou. Tyto pruty mají vlepovanou jemnou špičku, která nám signalizuje i drobné ťukání podobně jako špička na feederovém prutu. Osobně jsem "chvějkám" na chuť moc nepřišel asi také proto, že na jiné nástrahy než twistery příliš vhodné nejsou. Prut samozřejmě musíme osadit kvalitním navijákem, u kterého vyžadujeme dokonale citlivou brzdu (nejčastěji přední, občas můžeme ocenit i bojovku). Dostatečně citlivá brzda je nezbytná jelikož má okoun velmi jemnou kůži na tlamce a při razantnějším zdolávání můžeme ryb snadno ztratit.
Nástrahy:
Začal bych okounovou klasikou, což jsou bezpochyby různá gumová dráždidla. I když jsem nevyzkoušel zdaleka všechny, které jsou u nás k sehnání, rád používám a mohu doporučit především 4-5cm twistery Relax ve fluozelené barvě a 3 a 5cm kopyta od téže firmy ve světlých odstínech. V poslední době se pokouším experimentovat se 4-7cm velkými smáčky. Tato nástraha je vyjímečná tím, že každý rybář má úplně jinou taktiku, jak s ní ve vodě pracuje a tak s ní může slavit úspěchy i v místech, kde již někdo na podobnou nástrahu lovil. Téměř stejnou úspěšnost jako gumy mají hlavně v létě a začátkem podzimu rotační třpytky. Používám velikosti 000-2 s křidélkem ve tvaru vrbového listu i s oválným křidélkem typu Aglia. Barvy volím většinou světlejší, tj. stříbrné a žluté, ale úspěchy mám i na třpytky v červené nebo oranžové barvě. Pokud jde o značky, preferuji české Hammerky a Vaškovky a občas sáhnu po světové legendě - Mepps. V posledních letech přišli do módy woblery. I když nepatří mezi mé top nástrahy, občas po nich sáhnu. Nasazuji woblery do 5cm, které pracují v hloubkách do 1,5m. Mé oblíbené jsou například Rapaly - shallow shad rap 5cm, orginal floater 3-5cm, Ugly duckling - 2,5-4cm plovoucí a některé modely polské firmy Salmo. Barvy mám raději přírodní
( pro představu: u Rapaly - rfsh, s, bsm, rfsm, Ugly duckling - Sil, atd.). V některých případech nasadím i divočejší barvy. Poslední nástrahou, která je na lov okounů úspěšná, ale nemám s ní moc velké zkušenosti jsou nástrahy z peří, tj různé jigy a hauzerova pírka. Jejich výhodu je, že není problém si je doma vyrobit za minimální náklady. Zkouším je teprve od loňska, ale první úspěchy mluví ve prospěch této skupiny nástrah.
Způsob lovu:
Při vedení nástrahy musíme myslet na jednu věc. Okoun zaútočí pouze na nástrahu, která je v jeho dosahu. Prakticky nikdy se nestane, že by pronásledoval nástrahu, která kolem něj jen rychle projede a v mžiku mu zmizí z dohledu. To samé platí pro nástrahy, které vodíme těsně pod hladinou. Nástrahu určenou pro okouna bychom tedy měli tahat v dolní polovině vodního sloupce a co možná nejpomaleji. Při lovu s plovoucím woblerem není od věci ho jednou za čas zastavit úplně. U gumových nástrah platí pravidlo 100 rybářů = 100 způsobů vedení. Chod nástrahy by neměl být jednotvárný, při navíjení bychom měli měnit rychlost i směr vedení a občasné puštění twistera na dno také není zcela od věci.
Co říci na závěr?
Doby, kdy nebyl problém chytit si denně několik slušných okounů k večeři jsou bohužel už asi nenávratně pryč. Okounů ubývá a právě na řekách je to znát více než kde jinde. Proto bych byl rád, abyste po ulovení dokázali věnovat zdolanému okounovi svobodu. Doufám, že Vám tento článek pomůže k lepším úlovkům této krásné ryby.
Lukáš Ardon alias Škwor
|
