Fish Team CENTRAL BOHEMIA
|
Jak jsem se dostal do KFL a KFL 2016
Už je to něco málo přes 3 roky, co jsem hledal na internetu, konkrétně na stránkách mrk.cz něco o amatérských feederových závodech. Chytat s feederem jsem začal teprve rok před tím a musím říct, že mě to chytlo natolik, že jsem si chtěl vyzkoušet i něco víc, než si zachytat jen tak pro radost. Hodně k tomu také přispělo neustálé sledování videí Martina Maťáka a právě čtení menších článků o feederových závodech. To mě motivovalo k tomu, že jsem se rozhodl zkusit najít někoho, kdo pořádá feederové závody pro amatéry, aby si to právě člověk jako já mohl alespoň vyzkoušet a pak by se vidělo, jestli se mi to bude líbit nebo ne. Naštěstí kluci, kteří pořádali Kladenskou feeder ligu, tedy přesně to co jsem hledal, sháněli ještě několik závodníků, aby zaplnili jejich předem určenou kapacitu 20 závodníků. Napsal jsem hlavnímu organizátorovi KFL Kosákovi, jestli bychom se mohli společně s mým dlouholetým kamarádem Tomášem přihlásit jako tým Františkovci. Kosák hned druhý den odepsal, že po konzultaci se členy týmu Fish Team Central Bohemia se rozhodli, že nás berou. A je to! Jsem amatérský feederový závodník! Měl jsem z toho obrovskou radost a už jsem se těšil na první kolo, které se konalo v Dušníkách nad Vltavou. Těšil jsem se na to, jak to vlastně všechno vypadá a probíhá ve skutečnosti a také na kluky, až je poznám. Samozřejmě mé výsledky byly ze začátku velmi slabé, ale postupem času na sobě pozoruji změny k lepšímu a za pár posledních závodů už se mi podařilo atakovat spíše přední příčky závodního pole. Rád bych se ještě zmínil o přijetí mezi členy FTCB. Po každé sezóně, která se skládá ze 4 kol, se udělá tzv. 5.kolo a to kde jinde než v hospodě. Pozvaní jsou vždy všichni členi, kteří se ten rok zúčastnili KFL, tedy i já s Tomášem. Tenkrát bylo naše první5.kolo na Kladně v Zanzi baru. Klábosilo se, jedlo se a popíjelo se(slušně řečeno). Najednou ke mě a k Tomášovi přišel jeden ze členů týmu FTCB Radek Pokorný, že nám chce něco říct. V tu chvíli mi v hlavě proběhlo několik myšlenek, ale vůbec by mě nenapadlo to, co nám chtěl říct. Řekl nám, že společně se všemi členy FTCB se rozhodli, že by mě a Tomáše chtěli přijmout mezi sebe, tedy mezi členy FTCB! Pochopitelně jsme řekli, že chceme! Byli jsme za to oba moc rádi a jsme rádi dodnes, protože být v tak skvělé partě lidí, které spojuje tak krásný koníček jako je rybaření je super!
Když se ještě vrátím ke KFL, rád bych letošní 7.ročníkkaždý jednotlivý závod popsal alespoň několika slovy. Jak to probíhalo, kdo jak dopadl nebo třeba jaké bylo počasí…
1.kolo KFL 2016 - Mladá Boleslav A je tu signál konce závodu. Po součtu bodů zjišťuji, že zas tak špatný výsledek nemám. Nachytal jsem 599cm, tedy 599 bodů. Říkal jsem si, že kluci vedle mě by neměli mít víc než já, ale o ostatních v sektoru jsem vůbec nevěděl, jak na tom jsou. Jen Aleš Zajíček, který chytal asi 3 místa nalevo ode mě, jsem viděl, že téměř po celý závod tahal rybu za rybou ale spíše droboť. Po celý závod bylo velmi nepříjemné počasí, teplota kolem 7 stupňů, studený vítr, chvilkama déšť a chvilkama kroupy, takže 4h závodu bohatě stačily! Následovalo to, co mám rád ze všeho nejmíň a to balení a úklid místa. Asi po hodince jsme se sešli všichni u grilu, kde se už grilovaly klobásky a organizátor závodu Jakub Eliáš vyhlásil vítěze sektorů. Sektor A vyhrál již zmíněný Aleš Zajíček s krásným výsledkem 669 bodů. Já měl 599 a byl jsem v tabulce hned pod Alešem. Nechybělo moc a mohla to být jednička, ale i tak velká spokojenost! V sektoru B pak vyhrál Petr Zvěřina na zadním forhontu s celkovým počtem 839 bodů. Můj týmový kolega si vychytal v sektoru B pěknou 5.příčku. Jako tým jsme dělali 2+5 což stačilo na 4.místo. I přes nepříznivé počasí jsme se všichni shodli že závod se velice vydařil a teď už jen čekat a trénovat na 2.kolo, které je naplánované na konec května, tentokrát na stojáku.
2.kolo KFL 2016 –Zeměchy Druhé kolo letošní KFL se konalo 29.5. na rybníku o rozloze asi 5 hektarů poblíž Kralup nad Vltavou v obci Zeměchy. Na tomto rybníku už jsem několikrát za posledních pár let byl. Loni jsme tam měli KFL poprvé, taky v květnu a uznali jsme, že na stojatou vodu je to celkem regulérní závodní trať a nejspíš ho vybereme i na příští rok. Stalo se. Rybník je ve tvaru obdélníku. My jsme chytali na jednom z delších břehů, který je rovný, travnatý a s velmi dobrým přístupem k vodě. Jelikož to mám z domova jen nějakých 20km, byl jsem si tam v průběhu 14dní před závodem dvakrát zachytat, abych vyzkoušel různá krmení, vzdálenost chytání a tak. V obou případech jsem si zachytal velmi dobře. Jsou tam sice jak my říkáme zakrslý cejni mezi 20-30cm ale brali na hod, tak jsem si říkal, že taktiku bych měl připravenou a o závod by to mělo fungovat. Opak byl pravdou!!! A teď konečně k závodu: Už si nepamatuji z jakého důvodu, ale začátek závodu jsme posunuli až na 9h. My, co jsme dorazili dřív, už máme připravené věci na závodní trati a netrpělivě čekáme na posledního závodníka, abychom si mohli vylosovat místa. Jeden závodník z týmu Bratři v triku se omlouval, že nedorazí takže jedno místo zůstane prázdné a bude nás tedy 15. Kolem 8h se scházíme všichni a přichází losování. Tentokrát jsem nechal Tomáše, aby vylosoval i místo pro mě, že mi třeba přinese štěstí. Už to nikdy neudělám! L Vylosoval mi A4 a sobě B1. Z kraje si říkám, místo je to celkem dobré. Vlevo ode mě opět jako v Boleslavi Matěj Kos a napravo již zmíněné prázdné místo a dál na A6 byl Petr Zvěřina, který v 1.kole vychytal suverénní jedničku v sektoru. Kostky jsou vrženy a jde se na to. Stále zůstávám u své taktiky, která mi vycházela na předešlých trénincích krásně, a to chytat spíše dál, cca na 40m. Klipuji tedy dva pruty na tuto vzdálenost. Vidím, že téměř všichni kolem mě klipují o hodně blíž, což by pro mě mohla být výhoda. Prut mám tedy jeden hlavní a jeden záložní, oba 390cm dlouhé s průběžnými montážemi s krouceným vlascem a návazcem 30cm. Krmení mám připravené černé ploticové, které jsem obohatil půl kilem TTX a asi 1/4kg anglické vločky fluo. Dále 1kg červů a tak jako vždy nějaké kukly a hnojáky na háček a plechovku kukuřice. Stihnul jsem to jen tak tak. Přesně ve chvíli kdy Matěj vedle mě odtrubuje signál krmení, usedám na svůj trůn a nahodím asi 6 menších krmítek plných červů. Tentokrát jsem si dal červi zvlášť do krabičky a každé krmítko jsem asi z půlky naplnil červy a zazátkoval krmením. To byla možná jedna z mnoha chyb, které jsem za závod udělal, ale nebudu předbíhat. Prvních asi 10min závodu okolo mě nikdo ani ťuk. Potom občas Radek, který seděl vedle Matěje, chytl cejna. Matěj se rozchytal pomalu taky a napravo Petr Zvěřina, ten tahal rybu pokaždé, co jsem se na něj podíval, takže skoro pořád. Jen já tam sedím mezi nimi jako looser bez záběru. Naštěstí asi po půl hodině mi přichází první záběr, zasekávám a cítím, že to není ,,zakrslák”. Byl to kapřík 42cm, tak ho zapisuji a hned tam posílámdalšíkrmítkoplnékukuřice, pokud by tam bylidalší, takabych je tam udržel.Nestalo se. Do konce první hodiny mám ještě asi 2 cejny a stojím před strategickým rozhodnutím, jestli zůstat u chytání na dálku a věřit že tam ryby opravdu najedou, nebo to překlipovat na krátko, když vidím, jak kluci tahají mnohem víc ryb z kratší vzdálenosti. Bohužel jsem věřil, že lov na dálku vyjde a tak jsem pokračoval pořád stejně. To byla další velká chyba! Po nějakých 3 hodinách, když už jsem byl docela zoufalý z toho, jak to skoro nic nedělá, jsem konečně překlipoval asi na 15m a lehce tam zakrmil. Do konce závodu se mi podařilo ještě pár cejnů, ale už jsem věděl, že jsem na tom hodně špatně v porovnání s ostatními. Radek s Petrem chytali po celý závod, jen s malými pauzami. Matěj o něco méně. O ostatních ze sektoru jsem neměl vůbec přehled. Po signálu konce závodu hned vytahuji kalkulačku a sčítám, kolik mám a úplně se toho výsledku bojím. Nachytal jsem ubohých 12ryb se součtem 340cm. Uklidili jsme svá místa a sešli se na druhé straně rybníka u parkoviště, kde se vyhlásí vítězové sektorů a ugriluje nějaká ta klobáseň. Sektor A vyhrál s krásným výsledkem 753cm Radek Pokorný z týmu Pat a Mat. Sektor B s ještě krásnějším výsledkem 1156cm Aleš Zajíček z týmu Mazáci. Já jsem se musel spokojit se šestým místem, takže teď mám hodně co dohánět na podzimních kolech. Tomáš, i když chytal velmi dobře a nachytal 561cm, jeho zatím nejlepší výsledek v KFL, se musel také spokojit se šestým místem. Co se týká průběžného pořadí, tak Aleš má za první dvě kola jako jediný dvě jedničky, tudíž zatím jasně vede výslednou tabulku. Na druhém místě je Petr Zvěřina a na třetím Jakub Eliáš. Mě s Tomášem v jednotlivcích asi raději přeskočím. Jako tým jsme zůstali na 4.místě. Počasí nám od rána přálo. Bylo příjemných 20 stupňů a téměř žádný vítr. Teď máme delší pauzu. Čeká nás až začátkem září 3.kolo, lépe řečeno dvojkolo v Libotenicích na Labi. Bude to pro většinu z nás nová voda. Závod tam na žádném z předchozích ročníků KFL nebyl. Tak uvidíme…
3.kolo KFL 2016 – Libotenice Na třetí letošní kolo, lépe řečeno dvojkolo, byl ze začátku trošku problém vymyslet takový termín, který bude vyhovovat alespoň většině závodníků. Když se zjistilo, že je to vážně větší problém, než jsme si mysleli, vzal si to Radek na starosti a od každého závodníka zjistit, které víkendy může a které ne. 3.kolo bylo vždy začátkem září, ale letos to tak bohužel nešlo udělat, protože by chybělo až moc lidí. Když měl Radek od všech možné termíny, tak zjistil, že nejvíc lidí může v srpnu 20.-21.8., ale i tento víkend nemohli 4 lidi, kteří pokud chtěli, si museli za sebe sehnat náhradníka. Na rozdíl od termínu místo bylo již dlouhou dobu dopředu známo. Navrhl ho Aleš z týmu Mazáci, který má pozemek téměř na břehu řeky Labe v Libotenicích a právě tam se chytal náš závod. Je to dlouhý rovný úsek, břeh částečně kamenitý a zarostlý trávou. Řeka je zde velmi široká, přibližně 150m s korytem na naší straně kde byla největší hloubka kolem 4 metrů. Obvykle tam bývá mnohem větší průtok, ale v době závodu tomu tak nebylo a dalo se chytat i s relativně lehčími krmítky. Dopředu jsem věděl, že dorazím až v den závodu dopoledne a to už se trénink nedělá a ani by na něj nebyl čas. Rozhodl jsem se tedy jet tam týden před závodem okouknout celý úsek a vyzkoušet jak asi budu chytat o závod. Vzal jsem to výjimečně opravdu poctivě a zkoušel chytat v závodním stylu, to znamená zaklipovat a přehazovat tak často, jako by to byly opravdové závody. Nejdříve jsem chytal asi na 40m vzdálenost po dobu 3hodin a za celou tu dobu jsem chytil jednu ouklej! Pak jsem zkusil naopak chytat asi na 15m a tam jsem vykouzlil asi 4 oukleje a jednoho okouna. Nutno podotknout, že ouklej je v pravidlech KFL počítána jen jako 5bodů, ať je jakkoliv velká. Nakonec jsem jednou nahodil na úplně náhodné místo a hned po dopadu na dno záběr a vytáhl jsem pěkného jesena. Z tréninku jsem tedy vůbec chytrý nebyl. Cestou domů jsem přemýšlel, na co o závod vsadím, jestli zkusit rychlolov ouklejí kousek od břehu nebo to zkoušet házet pokaždé jinam a hledat tak větší ryby.
V den závodu vyrážím na místo až v 9h. Není potřeba spěchat, protože sobotní kolo se chytá až od 2h odpoledne. Na místo dorážím předposlední, už chybí jen pan ředitel Kosák. Někteří přijeli už ve čtvrtek a valná většina v pátek. Bylo perfektní, že to nebylo na žádné frekventované cestě nebo cyklostezce. Jen občas prošlo pár lidí, jinak tam byl klid. U sektoru B byl postaven altán a vedle něj ohniště s grilem. V pátek členové týmu Guláš připravovali již tradičně guláš pro všechny zúčastněné. Já přijel úplně hladový, protože bylo domluveno, že guláš bude k obědu před sobotním závodem, ale Guláš týmu se nechtělo ho ohřívat, tak se udělal až večer po závodě a já si musel dát konzervu. L Po příjezdu Kosáka se začalo s losováním. Sešlo se nás bohužel jen 14 a to včetně 3 náhradníků. Jeden z chybějících byl můj týmový kolega Tomáš, kterého zastoupil syn Matěj již zmíněného Aleše, takže to oba měli na závodní úsek asi 100m z domu.Aleš svého parťáka Dana také neměl, tak si za něj sehnal kamaráda Šuliho a třetí náhradník byl Dušan, který chytal v týmu s Petrem Zvěřinou za Leoše. Aleš Kapitán z týmu Mosquitos a Dan z týmu SeNo za sebe náhradníky neměli. Zpátky k losování. Já si losuji A6 a můj nynějšíparťák Matěj půjde na B4. Ničím zajímavá místa. I když tam vlastně nebylo zajímavé místo žádné, protože tam ryby evidentně prostě nebyly. Nachystal jsem si celkem 4 pruty. Teď už ani nevím proč, když jsem stejně chytal celý závod na jeden ale tak aspoň pro jistotu. Rozhodl jsem se, že zkusímrychlolov ouklejí na blízko a občas během závodu to zkusím někam dál na náhodnou rybu. Z tréninku jsem věděl, že zakrmovat si místo ve větší dálce bylo naprosto bez úspěchu a na náhodu jsem chytat nechtěl. Prut na oukleje klipuji asi na 12m. Je to velmi jemný prut, na kterém jsem měl jen malé 50g krmítko a nechtěl jsem ho tolik zatěžovat, tak proto jsem měl jeden tvrdší medium prut, se kterým jsem na těch 12m zakrmoval s asi 0,5dcl krmítkem. Krmení nebylo tentokrát ani sladké ani slané ale spíše kořeněné. Bylo tmavé barvy a velmi jemně pomleté, takže to ve vodě dělalo takový mrak, který by se ouklejím mohl líbit a udržet je tam. Na každé kolo jsem měl půl litru červů, asi 2dcl kukel a hnojáky, které jsem nakonec ani nestříhal, protože to nemělo moc smysl a raději jsem si je nechal třeba na příští závody. Kukuřice jsem měl 2 plechovky, ale opět jsem ji ani neotevřel.
Odbyla druhá hodina a závod začíná. Zakrmuji jen tu krátkou vzdálenost asi 5 těmi velkými krmítky. Chytám na průběžku se 70cm návazcem 0,12mm a háčkem velikosti 16. Zkouším to už od začátku na oukleje s jedním červem na háčku a záběr přichází na první nahození. Dařilo se mi tam oukleje bez problému udržovat a chytat jednu za druhou. Bohužel je ale každá jen za 5 bodů, tak jsem se snažil jich mít co nejvíc. Kdyby náhodou někomu najely jiné ryby, tak bych s pár ouklejemi neměl šanci. Napravo ode mě chytal Kuba z týmu Guláš, který zkoušel zakrmovat jedno místo v dálce, ale viděl jsem, že jen občas vytáhne taky ouklej, takže bylo vidět, že tam vážně žádná hejna větších ryb nejsou. Nalevo jsem měl Petrova náhradníka Dušana, který z dálky nechytl vůbec nic. Když viděl, jak tahám ouklej za ouklejí, tak to zkusil taky na blízko a pár jich z vody taky vyndal. Dělal jsem si celkem slušnýnáskok. Sice jen s pětibodovkama ale poblíž nikdo téměř nic nechytal. Za celé 4 hodiny závodu se mi mezi oukleje připletl i jeden okoun a 3 malí tloušti a jeden asi cejn mi to utrhl. Bylo tedy vidět, že se tam občas nachomýtne i jiná ryba.Ouklejí bylo v sobotu celkem 86. Taktika vycházela přesně tak, jak jsem doufal, takže na druhý den nebylo to vymýšlet. Jen jsem odřízl prodřený vlasec od oček a navázal prut znovu. Při sčítání jsem si věřil na jedničku a ta se taky potvrdila. Sektor A vyhrávám já s 502 body, sektor B Jakub Eliáš s 226 body. Celou sobotu byl strašný pařák a žádný vítr, tak bylo příjemné si po závodě před gulášem skočit do vody a trochu se schladit. Pak už následoval zmíněný guláš a posezení u pivka. Zapomněl jsem dodat, že kluci přivezli jeden a půl sudu piva! Rovnou jsme si vylosovali místa na neděli, abychom to nemuseli dělat ráno. Já byl zrovna u auta a zbylo na mě poslední místo B2 a na parťáka Matěje A7. Večer se vydařil, seděli jsme a povídali asi do půlnoci. Pak se zvedl vítr a začalo pršet, tak jsme šli na kutě. A je tu ráno. Budík mi zvoní v 7 hodin. Celou noc pršelo a hned tak asi nepřestane. Když vylézám z auta, tak vidím, že všichni mají ještě hlubokou půlnoc. Já raději vstávám vždycky dřív, abych nemusel dělat všechno na poslední chvíli. Závod začíná v až 9h, takže si v klidu udělám čaj a jdu si rozestavit pruty na své místo. Tentokrát už jen tři. Dva na krátko a jeden na náhodou rybu na dálku. Klip nechávám z předchozího dne. Krmení mi zbylo i na druhý den, takže jen dovlhčuji. V 9h jsou všichni připraveni na svých místech a začíná závod. Déšť pořád nepřestává a já bohužel nemám deštník, takže chytám v pláštěnce. Nic příjemného. Zakrmuji stejně jako v sobotu a na první nához co jiného, než ouklej. Všiml jsem si, že se pokouší mnohem víc lidí chytat na blízko, tak se snažím opět chytat v co nejrychlejším tempu, aby se mi podařilo si obhájit jedničku. Naštěstí nikdo kolem mě je nechytá tak rychle. Nalevo ode mě, na kraji sektoru B seděl Tomáš Hanzl, který má letos celkem slušné průběžné umístění a napravo Aleš Zajíček, který prozatím vede výslednou tabulku se dvěma jedničkami, takže na něj jsem si chtěl dát pozor. Druhý den byl ve výsledcích o něco slabší, ale i tak se mi podařilo chytit 66 ouklejí. Žádná jiná rybka tentokrát bohužel nepřišla. Tomáš nalevo ode mě chytil asi hodinu před koncem krásného tlouště 50cm, se kterým se dostal do vedení v letošní soutěži o největší rybu. Naštěstí se ke konci počasí docela umoudřilo a bylo zase krásně. Po závodě si každý sklidil své místo a sešli jsme se u altánu, kde organizátor Aleš vyhlásil vítěze sektorů. Sektor A byl opět Jakub Eliáš se 180 body a sektor B jsem byl opět já s 330 body. Poprvé za 3 roky, co chytám v KFL se mi podařilo vyhrát sektor a to hned dvakrát za sebou. Měl jsem velkou radost, že jsem si trochu napravil ty Zeměchy, kde se mi vůbec nedařilo. Jako tým si i po třetím kole stále udržujeme 4.místo a v jednotlivcích jsem se díky dvěma jedničkám posunul z 8. až na 3.místo s 10 body. Nejlépe je na tom Jakub Eliáš se 6 a druhý Petr Zvěřina se 7 body. Poslední 4.kolo KFL 2016 je již tradičně jako každý rok naplánované na říjen na mé nejoblíbenější řece Berounce přímo v Berouně. Moc rád bych si zde udržel alespoň to třetí místo, tak se pokusím se na to pořádně připravit.
4.kolo KFL 2016 – Beroun A máme tu poslední letošní závod Kladenské feeder ligy. Už je to 7.ročník a myslím, že již od prvního ročníku, kdy jsem ještě o KFL ani netušil, že existuje, je každý rok zakončena tradičně na Berounce v Berouně. Na Berounce se v prvních ročnících KFL chytalo na více úsecích. Myslím, že to byl první ročník, kdy Berounka byla dokonce na třech závodech ze čtyř během jedné sezóny. Bylo to z důvodu, že zakládající členové, kteří jsou dnes hlavními členy FTCB, si dříve říkali Fish Team Berounka. Poslední závod byl stejně jako vždy, i letos naplánován na říjen a to na neděli 16.10. Vrátím se ale k našemu závodnímu úseku v Berouně. Je to trošku podobný úsek jako v prvním kole v Mladé Boleslavi. Ve městě, ale ve velmi klidné části. Jedná se o nadjezí. Šířka toku je přibližně 90m, největší hloubka tak maximálně 2,5m. Břeh mírně svažitý, místy kamenitý, místy jen travnatý. Já osobně mám tento úsek velice rád. Jezdím tam několikrát za rok a vždycky si pěkně zachytám. Ani tentokrát jsem nevynechal menší trénink před závodem, abych okouknul situaci. Naštěstí jsem měl celý víkend volno, tak jsem toho využil. Byl jsem si tam zachytat den před závodem. Krmení ani nebylo potřeba žádné testovat. Vždycky mi tam krásně fungovalo černé, slané krmení na cejny. Zkoušel jsem chytat velmi aktivně, jako o závod. Na podzim se mi tam vždy osvědčilo chytat dál od břehu a tak klipuji na 45m. Během první hodiny asi 6 ryb, plotice a podoustve. To nebyl na zdejší vodu žádný zázrak. Čekal jsem, že se to ještě víc rozjede, ale záběry spíše ubývaly. Vyzkoušel jsem chytat i nakrátko, ale to nefungovalo téměř vůbec. V sobotu večer přijíždím k Tomášovi, abych u něj přespal, a ráno pojedeme spolu od něj. Pro oba to tak bylo pohodlnější. Večer jsme jen namíchali krmení. Po večeři chvilku probrali můj dnešní trénink a co nás asi tak zítra čeká a jdeme spát. Ráno po snídani přenášíme věci z Tomášovi rybárny do auta a v 7h vyrážíme směr Beroun. Od Tomáše je to asi jen 25 minut jízdy, takže za chvilku jsme na místě. Čekali jsme, že dorazíme mezi prvními, ale už tam hodně závodníků bylo. Dokonce Aleš s Danem z týmu MaZáci, přijeli už v sobotu odpoledne a přespali u vody. Ráno bylo celkem příjemných 10 stupňů a bezvětří. Meteorologové hlásili, že odpoledne má být až 16 stupňů. Poslední závod sezóny si nenechali ujít všichni závodníci, kromě Dana z týmu SeNo. Začínáme losovat. Tomáš, protože nebyl na 3.kole, losuje jako první a losuje si A8. Já jdu na B1. Je to celkem vzácnost, protože každý sektor má 8 míst, tudíž jsme s Tomášem vedle sebe. To se moc často nestává. Na jednu stranu jsme rádi, že budeme vedle sebe, ale na stranu druhou jsou to jedny z nejhorších míst ze všech. Víme, že sektor A je z kraje o něco hlubší než na druhém konci sektor B. My jsme ale přesně uprostřed, takže těžko říct, co je před námi. Klipuji dva pruty na 42m a jeden asi na 25m. Začnu chytat s prutem na těch 42m. Krmení, jak už jsem zmiňoval černé, slané na cejny. K němu černé, slané na řeku a trochu hlíny. Dále půl litru červů, asi 2dcl kukel, nějaké mrtvé červi a hnojáky na háček. V 8:55 je zahájeno krmení. Zakrmuji pouze delší vzdálenost asi 8 menšími krmítky. Krmítko používám 50g. Na všech prutech mám průběžky s 50-60cm návazci z vlasce 0,12mm a háčky č.16. Z předešlého lovu vím, že by mělo jít spíše o menší ryby, takže by tahle jemná sestava měla stačit. Start závodu je odtrouben a můžeme začít. Začínám s nástrahou, která mi tu vždy velmi dobře fungovala. Dva červi s burizonem. Většinou na to jdou plotice na hod. O závod samozřejmě ne. Záběry sice přichází, ale není to nic moc. Daří se mi tak první hodinu a půl tahat ryby v intervalech jedna za 10 minut, ale žádný záběr nebyl zadarmo. Musel jsem pořád měnit nástrahy. Když mi ryba zabrala na jednu, tak na druhý nához na tu samou už ne. Hodně jsem experimentoval, zkoušel jsem i dipovat červi nebo třeba rohlík. Kdyby braly ryby v tomto intervalu dál, tak bych byl docela spokojený, ale bohužel tomu tak nebylo. Asi po hodině a půl jsem měl pěkný záběr a hned po záseku jízda jak blázen. Než jsem stačil odklipovat, ryba zajela do nějaké vázky, čekal jsem pár vteřin a pak jen cítil, jak utrhla háček. Škoda! Mohly to být nejen cenné bodíky, ale hlavně pokud by to byla ryba přes 50cm, tak bych se dostal před Tomáše v největší rybě za sezónu, což je od letošního roku nově odměněno pohárkem za největší úlovek KFL. Přibližně v půlce závodu jsem se při vytahování udice zachytil o vázku a musel jsem to všechno upálit. Druhý prut na stejnou vzdálenost jsem měl sice připravený, ale od tohoto okamžiku až do konce závodu jsem chytil snad jen 4 ryby. Ani chvilku jsem to nevzdával, protože mi šlo o 3.místo, ale štěstíčko už mi zkrátka nepřálo. Velice zklamaný jsem si po závodě sečetl body a měl jsem pouhých 250cm. Můj nejhorší výsledek v KFL v Berouně. No, nedá se nic dělat. Po závodě, tak jako po každém se roztopil gril a probíralo se, co a jak komu fungovalo nebo nefungovalo. Mezitím předseda Kosák počítal výsledky jak posledního kola, tak celkové výsledky letošní KFL. Začalo se s vyhlašováním posledního kola. Sektor A, již po třetí letos vyhrál Aleš Zajíček s 567 body. Sektor B s 603 body Leoš Hudec. Podle toho, kolik měl vítěz sektoru B, mi bylo jasné, že 3.místo jsem si neudržel. Celkové výsledky KFL 2016 dopadly takto: v jednotlivcích 1.místo vyhrál zcela zaslouženě Jakub Eliáš se součtem 8 a celkovým počtem 2668cm. 2.místo si dokázal uhlídat Petr Zvěřina se součtem 11 a celkem nachytal 2052cm. 3.místo si vychytal Aleš Zajíček se součtem 12, který nachytal 2456cm. Mně chyběly do třetího místa jen 2 body, ale 4.místo taky beru. Pro mě je to i tak velký úspěch! Putovní pohár pro vítěze týmů obhájili již po třetí v řadě Jakub Eliáš a Radek Pokorný z týmu Pat a Mat. Druhý pak byl tým Nelahozeves se stejným počtem bodů, jako vítězný tým. Do prvního místa jim chybělo pouhých 260cm. A jako třetí skončil tým MaZáci. Náš tým Františkovci skončil na 5.místě. Od letošního roku, jak jsem již zmiňoval, se zavedla cena o největší úlovek v sezóně KFL a tuto cenu vyhrál Tomáš Hanzl s 50cm tlouštěm, kterého se mu podařilo chytit na 3.kole v Libotenicích.
Několik slov k závěru: Nejde o výsledky. Nejde o žádné umístění. Samozřejmě se každý snaží během závodu vytěžit své maximum. Někdo to může mít prostě v rukou a v hlavě, někdo může trefit na dobrý los. Jde o to, aby se sešla u vody parta skvělých lidí, které spojuje láska k přírodě a rybaření. Jsem nesmírně rád, že se mi podařilo takovou partu najít a přidat se k nim jako jeden z nich. KFL 2016 je za námi. Teď už jen vymyslet revíry na příští sezónu a můžeme se těšit na KFL 2017.
TEXT: Haty |
